Dějiny houpací sítě

Houpací síť symbolizuje více než co jiného životní styl Latinské Ameriky, jeho uvolněnost, jakou mnozí z vás obdivovali při svých cestách po Karibiku, Brazílii nebo Mexiku.

Na severovýchodě Brazílie, v zemích na pobřeží Karibského moře a obecně ve všech tropických oblastech Latinské Ameriky je život bez houpací sítě prakticky nemyslitelný.

 

Dnes už málokdo ví, že houpací síť pro nás stejně jako celou Ameriku objevil Kryštof Kolumbus. Přivezl ji z Nového světa do Evropy, kde si v koloniálních časech získala oblibu zejména u námořníků. Dnes ji rádi každodenně využívjí velcí i malí, zamilované páry i celé rodiny, cestovatelé I krátkodobí výletníci a oceňují ji také terapeuti.

Jejím hlavní účelem je přivést uživatele k uvolnění, ale má i praktické přednosti: je skladná a nesmírně flexibilní - zavěsíte nebo sundáte ji za pár vteřin.

Původ houpací sítě

Nejstarší dochovaná je tato miniaturní houpací síť z čistého zlata, vystavená v Muzeu zlata v metropoli Kolumbie Bogotá. Dokládá, že prvními tvůrci byli indiáni Střední a Jižní Ameriky. Domorodci dobře věděli, jaký je to poklad - už před staletími ji nazývali "kolébkou bohů". První houpací sítě se vyráběly z kůry stromuhamako- a brzo se tak začalo říkat i houpacím sítím.

Námořnické houpací sítě

Kolumbus objevil houpací síť na Bahamách 17. října 1492, pouhých pět dní po přistání v Novém světě. S údivem zaznamenal, že "lidé tady spí v sítích mezi stromy", jak se dochovalo v jeho zápiscích z cesty. Přivezl houpací síť do Evropy. Jako první ji začali ve velkém využívat námořníci, kteří rychle rozpoznali její výhody. Díky houpačkám už nemuseli spát na tvrdé, špinavé a vlhké palubě, kde se to hemžilo hmyzem - nechali se místo toho příjemně ukolébat k spánku.